O životě kolem nás

Kolem Hjalfdara se však pohybovala vlákna, která on dovedl řídit nahoru jako nikdo jiný z jeho družiny. Bytostní napínali kolem něho pomocné síly a jeho duchovní oko vidělo světle jasný most, na němž se objevil Heimdall, světlý strážce. A jeho hlas byl jako hlas hromu, když pravil: "Tvůj Pán, který řídí a pohybuje nebem a zemí, který stvořil také nás a naplnil nás silou svého živoucího světla, praví ti nyní mými ústy, jimž lépe rozumíš než ústům… Celý článek ›

V předchozím článku jsme dali prostor zdrcující kritice židokřesťanství z pohledu příznivců Véd, kteří tvrdí, že jde o nízký kult uctívání božství země a hmoty. Společným charakteristickým znakem všech takovýchto chtonických náboženství je přinášení krvavých obětí. Najdeme je v židovství i v křesťanství, v krvavé oběti Krista na kříži. Důkazem orientace na hmotu je také víra v tělesné zmrtvýchvstání Krista, čímž se křesťanství… Celý článek ›

Holda naučila se mnohému v době, kdy Hjalfdar byl doma. Teprve nyní, kdy trávila opět dny o samotě, pozorovala užitek. Její rozhled se rozšířil a ona vykonávala práci s bdělou vůlí s živým duchem. Měla otevřené oči pro věci i lidi a péče o nemocnou ruku Hjalfdarovu probudila v ní nový smysl. Kde byla nějaká rána, kde se poranilo dítě nebo zvíře, tam pečovala a léčila její láskyplná ruka. Ona nebyla si toho ještě vědoma, neboť bytostní položili jí… Celý článek ›

Pokud se setkáte se stoupenci Véd, ať již původních indických, nebo od nich odvozených slovanských, jejich nápadným společným rysem je tvrdě odmítavý postoj vůči křesťanství. Právě v takzvaném židokřesťanství, jak to oni nazývají, vidí hlavní příčinu všeho dnešního duchovního úpadku a zároveň také příčinu nebývalého rozkvětu lidstvo devalvujícího konzumu a materialismu. Co jsou to vlastně Védy a proč se jejich stoupenci dívají s… Celý článek ›

Lidská bytost má být bytostí citu. Jedině to citové v nás z nás totiž dělá lidi. Proto se skutečný a pravý člověk, to jest člověk citu, vyznačuje srdečností a lidským teplem. Pravý člověk filtruje citem všechny věci kolem sebe, ale i v sobě samotném. A to včetně svého vlastního rozumu. Také jeho rozum musí být prodchnut, polidštěn a zkultivován citem. Žel, hluboká tragédie lidstva spočívá v tom, že sestoupilo z piedestalu pravé lidskosti. A… Celý článek ›

Jako na potvrzení toho, co bylo řečeno, bylo slyšet z hlubin tiché chvění a dunění, hučení a sykot a z trhlin v zemi vystupovaly páry. Hjalfdar zjistil, že to byly tyto výpary země, které zanechávaly podivně tísnivý zápach v jeskyních. Byly to výpary síry a kovů. "To je Amon, zářící a tekoucí, který vysílá své výpary vzhůru, aby ozdobil lesklými kapkami naše jeskyně," pravil Konos hrdě a šťastně s úsměvem poučovatele.Hjalfdara to však odpuzovalo.… Celý článek ›

Nízké dobro je dobro egoistické současného typu, zaměřené hlavně na osobní prospěch jednotlivce, který uvažuje pouze v intencích pojmů "já" a "mně". Dobro vyšší, čili dobro skutečné a pravé je dobrem všeobecným, zájmy jednotlivce vysoce přesahujícím, při kterém člověk uvažuje v intencích pojmů "my" a "nám". Ne však úzkoprse, ale v tom nejširším možném slova smyslu! Nízké dobro nevyhnutelně generuje nejnižší lidské vlastnosti, jakými je… Celý článek ›

Co by snad bez Hjalfdara nemohli dokázat, toho dosahovali nyní věrnou odevzdaností své vlastní osobnosti. A v tom byl okamžik působení pro veškerý lidský rod! Beze slov byly vykonány krátkým, téměř jen tušeným pohnutím vůle veliké činy, které se duchovně a jemnohmotně projevily tak silně, že pozemsky jako své poslední výběžky musely přinést poslední důkazy ve vhodném projevu. "Vzpomínáte si ještě, jak jsme v pralese vysvobodili duchovní zárodky… Celý článek ›

Duch člověka je jiskra nesmrtelnosti, která se skrývá v každém z nás. Ale pozor! Tato jiskra je pouze potenciálem nesmrtelnosti! Pouze možností jejího rozvinutí, což znamená, že pokud v sobě tento potenciál plně neaktivujeme a nerealizujeme, zahrabeme to nejcennější, co máme. Promrháme totiž svou šanci na dosažení nesmrtelnosti ducha tím, že svůj život promarníme honbou za věcmi druhořadými a podružnými. Za věcmi hmotnými. Odkud se ale vzal v člověku… Celý článek ›

Další příběh ze života a působení připravovatele cesty Hjalfdara v předhistorické době: … Hjalfdar slyšel hlas za hlasem. Celé dny i noci tento vnitřní hlas v něm často duníval jako mocný hlas hromu a jako tón zvonů. "Stále více šíří se hutnost nad hmotností. Lidský duch dneška je jiný než lidský duch pozdějších dob. Ve vzdálenosti od Božího světla je takové ochlazení a zhutnění, jaké potřebuje překonat lidský duch ke svému vývoji. Může jej… Celý článek ›