Články za rok 2020

Žijeme ve světě, který je mnohem záhadnější, než se domníváme. Za jeho normálním, prostým a nenápadným chodem se pro nás dosud skrývají neuvěřitelná a nepoznaná tajemství. Skrývají se za tím, co nazýváme přírodou a přirozeností. Ale protože lidé stále více ztrácejí spojení s přírodou a přirozeností, a orientují se pouze na techniku a elektroniku, rychle ztrácejí i tu schopnost porozumění této oblasti, kterou nabyli a vlastnili naši předkové.… Celý článek ›

Když v minulých dobách čelili naši předkové pandemiím velkého rozsahu, přistupovali k ním úplně jiným způsobem, než my dnes. Viděli v nich totiž v první řadě podnět k pokání. Viděli v nich výstražně zvednutý prst Boží, upozorňující je na to, že dělají něco špatně. Že žijí nesprávně a že to je třeba změnit. Každé pokání však začíná sebereflexí. Sebereflexí ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a… Celý článek ›

Židovský národ se stal v dávných dobách národem povolaným. Povolaným ze všech národů světa. Stal se duchovně povolaným. Ale žel, nakonec nesplnil to, k čemu bylo povolán. Stalo se tak přesně ve smyslu slov: je mnoho povolaných, ale jen málo vyvolených. Vyvolení jsou totiž ti, kteří dokázali i skutečně reálně naplnit své povolání k něčemu velkému. To ale židé nedokázali. Pojďme však pěkně po pořádku a ukažme si, proč měl židovský národ v… Celý článek ›

Dávné indické náboženské systémy mluví o světě materiálním, o světě hmoty, jako o světě iluze. Vyjadřují ho pojmem "májá", čili iluze. Staří Toltékové o něm zase mluví jako o hustém dýmu, který nám brání poznat skutečnou realitu. Pokud se moderní člověk setká s takovouto kategorizací přirozeně nesouhlasí, protože pro něj, ani pro lidi kolem něj, není svět žádnou iluzí, ani žádným dýmem. Naopak, je absolutně reálným, ba dokonce až… Celý článek ›

Je třeba si přiznat, že sami na sebe se díváme vždy mnohem shovívavěji, než na jiné. Že se vždy vnímáme v lepším světle a máme tendenci ospravedlnit u sebe to, co bychom neomluvili u jiných. Že si přizpůsobujeme realitu tak, jak nám to osobně nejlépe vyhovuje. Ješitnost, samolibost a domýšlivost tvoří určitou přirozenou součást našeho ega. A nejen našeho ega, ale také ega jiných lidí! Ega celého lidstva! Pokud si však lidé nejsou této vlastní tendence… Celý článek ›

O křesťanských církvích je známo, že mají své centrum pro studium sekt, a v něm se věnují zkoumání různých mimo křesťanských, nebo také nestandardních křesťanských duchovních směrů a proudů. Činnost této instituce spočívá ve vyhodnocování toho, v čem konkrétně jsou různé duchovní směry nekompatibilní s pravověrným křesťanstvím. Hlavním účelem její odborného posudku je pomoc křesťanské laické veřejnosti, aby se vyvarovala… Celý článek ›

Jak se z hlediska mravnosti velmi výstižně říká, léto je sklizní ďábla. Je sklizní ďábla prostřednictvím lehkého letního oděvu, který dráždivě odhaluje tělo. A uvnitř pozorovatele pak vyvolává tomu odpovídající nečisté myšlenky a pocity. Žel, taková je realita, avšak miliony lidí to považují za klad a nikoliv za zápor. Miliony lidí v tom vidí radost z krásy tělesnosti a vnímají to jako koření života. Jako světlý protipól bude proto určitě… Celý článek ›

Položili jste si někdy otázku, kde se v německém národě vzalo přesvědčení, že je výjimečný? Že má nějaké mimořádné poslání? Že má stát nad všemi národy světa? Takové tušení a později i přesvědčení se přece nedá jen tak vymyslet. Musí mít nějaký reálný základ. A reálný základ skutečně má. Je však duchovní. A v duchovním slova smyslu měl být také uskutečněn. Duchovní rozměr výjimečnosti německého národa ale nebyl Němci… Celý článek ›

Pokud vám něco tvrdí jeden člověk, můžete mu věřit nebo nevěřit. Pokud vám ale úplně nezávisle na sobě tvrdí totéž dva lidé, bude na tom asi něco pravdy. A stejné je to také se závažnou informací, o které jsem často psal ve svých textech, a jejíž mimořádná důležitost se nedávno potvrdila i z jiného zdroje. O co jde? Náš svět stojí před něčím tak klíčovým a tak zásadním, co tu ještě nebylo. Žijeme v době velkého duchovního zlomu v… Celý článek ›

Člověk si myslí, že už viděl a četl tolik negativního, že ho nic nepřekvapí. Ale opak je pravdou, protože hranice se ustavičně posouvají. A posouvají se až do nejdivočejších absurdit. Až ke zcela otevřenému přiznání ke službě negativnímu, černému, temnému a satanskému principu tak, jak to udělal slovenský spisovatel Jozef Karika ve své knize "Strach". V jejím závěru totiž otevřeně mluví o své službě tomuto principu. A to prostřednictvím šíření… Celý článek ›