Cesta ke Světlu není o hloubání, ale o čisté radosti!

Je to však lež! Je to falešný obraz, zkreslující skutečnou nádheru stvoření. Je to chytrá hra temna, vytvářející během dlouhé historie obrovské zástupy zlomených a zotročených lidí, kteří byli sami o sobě čistí. A i když sami v sobě nebyli obráceni ke zlu, nechali se znejistit ve svém zdravém cítění, a tím ztratili cestu vzhůru, která se jim postupně vzdalovala kvůli temnem trvale živené nedůvěře ve Stvořitele a v jeho Spravedlivé zákony, působící ve stvoření.

Člověk však má sílu pozvednout se nad hmotný svět a kdykoli se duchovně vznést vzhůru nad vše nízké a nedobré, aby v sobě načerpal sílu osvobozujícího prožití důvěry ve Stvořitele. Každý tak může učinit, kdykoli o to vážně usiluje. Neboť jen člověk sám rozhoduje, zda bude ve své snaze o čistotu a dobro letět ke Světlu, do blízkosti Stvořitele.

Celé zástupy lidí nejsou však ještě i dnes schopny vymanit se ze spárů myšlenkového nastavení, že jednotlivci na Zemi moc nezmohou. V myšlenkách lidí se usídlila temnem podsunutá nedůvěra v duchovní sílu jednotlivce. Tato síla spočívá v čistém a odvážném přihlášení se ke Světlu. To otevírá průplavy netušených pomocí, které se mohou k člověku přiblížit a přinést mu východisko v každém okamžiku jeho bytí.

Mnozí, kteří se snaží kráčet vzhůru ke Světlu, vážně bádají v nejrůznějších duchovních spisech, zkoumají slova a texty, ale mezi prsty jim přetéká to nejcennější – skutečné osvobození svého ducha! To totiž není možné nalézt v psaném, nebo mluveném slově, protože se to nachází v lidech samotných. Duchovní svoboda se skrývá v nastoupení cesty vnitřní čistoty a míruplnosti. A zároveň také cesty radostného tvoření ve prospěch celku.

Například už jen prosté naladění čisté radosti z bytí, za které jsme vděční Stvořiteli, přináší člověku rozlet ducha vzhůru ke Světlu a přibližuje ho to k souznění s Vůlí Stvořitele mnohem víc, než všechno horečné hloubání, strachování, sebetrýznění a sebeobvinění, které je mnohými lidmi považováno za cestu duchovního pokroku. Je to ale velký klam, přinášející jen nové hloubání a z něho vyplývající utrpení. Proto pryč se vším myšlenkovým hloubáním, které dusí v člověku jeho dětsky radostné chtění.

Vždyť přece celé naše stvoření se zachvívá v jednom velkém radostném velebení Stvořitele prostřednictvím radostného bytí a radostného tvoření. Radost prostupuje vším, co žije a tvoří v našem stvoření! Proto vše, v čem tkví radost, míruplnost a čistota jako základní pohnutky, je samo o sobě přirozenou součástí běhu života podle Vůle Stvořitele. Tak prosté a jednoduché to je!

Nejrůznější negativní myšlenkové formy však neustále útočí na člověka a na jeho víru ve vše vyšší a světlejší. Myšlenkový balast útočí vůči každému prožití naděje a živého přesvědčení ve vítězství Světla. V domnění, že temno na Zemi je silnější než člověk, že jednotlivec je podřízen přesile druhých, že nemůže sám nic změnit, chřadnou mnohé duše, často obdařené velkými předpoklady pro čistou a nádhernou cestu ke Světlu.

Duchovní citové jádro uvnitř člověka však potřebuje jen to, aby do něj volně vstoupilo Světlo a oživilo v něm vnitřní důvěru v pomoc a posilu Stvořitele. Každému člověku, který čistě a poctivě usiluje o vzestup svůj i svého okolí, stačí tento záblesk jasu a naděje k tomu, aby se v něm zlomila kletba pochybností o správné cestě ke Světlu.

Tou cestou je pochopení, že pokud člověk dělá vždy to nejlepší co umí a usiluje ve svém bytí neubližovat žádnému z tvorů, jeho osobnost může směřovat vzhůru. Tímto způsobem dojde rychle k důvěryplnému, radostnému vzestupu k duchovnímu domovu, namísto trýznivého rozumového bloudění, ve kterém se ztrácí vše světlejší, jasnější a radostnější.

Člověk nemá být v žádném případě vnímán jako jednotlivec, nacházející se v pozemském negativním světě, nýbrž vždy a za všech okolností se má považovat ve své radostné síle za sebevědomého duchovního obyvatele stvoření. Stvoření, z jehož světlých úrovní se k němu sklánějí tisíce pomáhajících rukou.

Méněcennost, nízkost i všechno zlo z naší Země bude odváto za spoluúčasti těch, kteří se dokázali obrátit správným směrem vývoje. Nastane to skrze spoluúčinkování všech duchovně živých a probuzených lidí. Takových lidí, kteří v sobě otočili dosavadní nastavení zažité na Zemi a již nepodléhají vnějšímu světu, ale naopak, svobodně vyzařují sílu svého duchovního světla do okolí.

Stvořitelem je již nachystáno velké obrození života na Zemi! Když toto lidé pochopí, a ti, kteří jsou Světlem voláni to začnou pozemsky naplňovat, tehdy se Světlo plně spojí s těmito lidmi a přivede dění na Zemi k velkému vítězství.

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/