Daniel ve lví jámě – 1. část

Prorok Daniel byl judský zajatec, který se před králem Belšasarem vyznamenal tím, že jako jediný dokázal rozluštit tajemný nápis na stěně. Byl to nápis: Mene, Tekel, Peres.

Význam slova Mene je: Spočítal Bůh tvé království a učinil mu konec. Tekel je: Odvážili tě na váze a shledali příliš lehkým. Peres je: Rozdělené je tvé království a odevzdáno Médům a Peršanům. Po rozluštění tohoto nápisu rozkázal král Belšasar, aby Daniela oblékli do purpuru, dali mu zlatý řetěz na krk a vyhlásili o něm, že jako třetí má vládnout v království. V tu noc zabili babylonského krále Belšasara. Království dostal Darjaveš Médský ve věku 62 let.

Zalíbilo se Darjavešovi ustanovit nad královstvím 120 satrapů (vládců provincie ve starověké perské říši), aby byli po celém království. A nad nimi tři náčelníky - z nichž jedním byl Daniel - aby jim satrapové vydávali počet a aby král netrpěl škodu.

Tehdy Daniel vynikal nad ostatními náčelníky i satrapy, protože v něm byl mimořádný duch, a král zamýšlel postavit jej nad celé království.

Proto náčelníci hledali proti Danielovi záminku ohledně jeho správy království, avšak nenacházeli nic, ani žádnou nedbalost, protože byl věrný.

Nato si jeho nepřejícníci řekli: "Nenajdeme proti Danielovi žádnou záminku, ledaže bychom našli proti němu něco, co se týče zákona jeho Boha."

Proto náčelníci i satrapové šli ke králi a naléhali na něj: "Králi Darjaveši, navěky buď živ! Všichni královští vládci, zemští správcové a satrapové, královská rada a místodržitelé se uradili, abys královským výnosem potvrdil zákaz: Každý, kdo by se v údobí 30 dnů obracel modlitbě na kteréhokoli boha nebo člověka kromě na tebe, králi, ať je vhozen do lví jámy. Nyní, králi, vydej zákaz a podepiš přípis, který by podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů nesměl být změněn."

Následkem toho král Darjaveš podepsal písmo se zákonem.

Když se Daniel dozvěděl, že spis je podepsán, šel domů - a tam, v horním pokoji, kde měl otevřená okna směrem k Jeruzalému, třikrát denně klekal na kolena, modlil se a vzdával čest svému Bohu, jako to činíval dříve.

Tu k Danielovi vtrhli mužové a našli jej, jak se modlí a prosí svého Boha.

Hned šli ke králi a mluvili o královském zákazu: "Králi, zdali jsi nepodepsal zákaz, že každý člověk, který by se v údobí 30 dnů modlil ke kterémukoliv bohu nebo člověku kromě k tobě, králi, bude vhozen do lví jámy?"

Král odpověděl: "To slovo platí podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů."

Na to králi řekli: "Daniel z judských přesídlenců, králi, na tebe a zákaz, který jsi podepsal, nedbá. Třikrát za den se modlí svou modlitbu."

Když král slyšel tato slova, byl zarmoucen a usilovně přemýšlel, jak by Daniela vysvobodil. Namáhal se až do západu slunce, jak by jej vyprostil.

Znovu však přišli muži ke králi a naléhali: "Věz, králi, podle zákona Médů a Peršanů žádný zákaz ani výnos, který král vydá, nesmí být změněn."

Král tedy poručil, aby přivedli Daniela a vhodili jej do jámy, v níž byli lvi. Danielovi řekl: "Kéž tě tvůj Bůh, kterého stále uctíváš, vysvobodí."

Donesli kámen a položili jej na otvor jámy. Král jej zapečetil pečetním prstenem svým a pečetními prsteny svých hodnostářů, aby se v Danielově záležitosti nedalo nic změnit.

Pak se král odebral do svého paláce a ulehl, aniž co pojedl. Spánek jej však obcházel.

Jak se začalo rozednívat, hned za úsvitu, král vstal a chvatně odešel k jámě, kde byli lvi. Když přišel k jámě, zarmouceným hlasem zavolal na Daniela. A zjistil, že Daniel je živ. A ptal se Daniela: "Danieli, služebníku Boha živého, dokázal tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachránit před lvy?"

Tu Daniel promluvil ke králi: "Králi, navěky buď živ! Můj Bůh poslal svého anděla a zavřel ústa lvům, takže mi neublížili. Vždyť jsem byl před ním shledán čistý a ani proti tobě, králi, jsem se ničeho zlého nedopustil."

Král tím byl velice potěšen a poručil, aby Daniela vytáhli z jámy. Daniel byl tedy z jámy vytažen a nenalezli na něm žádného úrazu, protože věřil ve svého Boha. Král pak poručil, aby přivedli ty muže, kteří Daniela udali, a hodili je do lví jámy i s jejich syny a ženami. Ještě nedopadli na dno jámy, už se jich lvi zmocnili a rozdrtili jim všechny kosti.

Potom král Darjaveš napsal všem lidem různých národností a jazyků, bydlícím po celé zemi: "Rozhojněn buď váš pokoj! Vydávám rozkaz, aby se v celé mé královské říši všichni třásli před Danielovým Bohem a obávali se jej, neboť on je Bůh živý a zůstává navěky, jeho království nebude zničeno a jeho vladařská moc bude až do konce. On zachraňuje a vysvobozuje, činí znamení a zázraky na nebi i na zemi. On vysvobodil Daniela ze lvích spárů."

Danielovi se pak dobře dařilo v království Darjavešově i v království Kýra Perského.

více v druhé části...