O životě kolem násKam kráčíš pozemské lidstvo?

Jak se zbavit otroctví hmoty a materialismu?

Publikováno 04.07.2016 v 16:51 v kategorii Nezařazené, přečteno: 37x

Pro mnohé lidi bude pravděpodobně velmi zajímavou praktická otázka, jak může být v dnešní materialistické době svobodným a nezávislým člověk, usilující o duchovní hodnoty?
Říká se totiž, že kdo nehledá svobodu ducha, zůstává otrokem i kdyby byl králem. Z toho ale na druhé straně vyplývá, že kdo by byl byť otrokem, je ve skutečnosti svobodným, pokud našel svobodu ducha.



Průměrný současník je většinou otrokem hmoty. V tomto druhu otroctví setrvává po celý svůj život a nakonec v něm i umírá.



Ale váha hmotných nároků a potřeb těžce doléhá i na lidi, usilující o hodnoty duchovní. Jak se v takové situaci chovat vysloveně prakticky? Jak reálné žít? Jak osvobodit sebe a svou rodinu od útlaku daní, složenek, stálých plateb a jiných položek? Jak najít způsob, aby se krásná slova o duchovní svobodě staly opravdu skutkem?



Za současného společenského systému se to jeví jako něco nerealizovatelné. Je možné představit život třeba na Novém Zélandu někde na samotě, v souladu s přírodou a bez velké byrokracie.



Svým způsobem může být svobodný například člověk na ulici, kterému nemá v podstatě nikdo co vzít. Ale to je dost nepohodlné a duchovní život se za takové situace pravděpodobně scvrkne na touhu po teple, jídle a možnosti umýt se. Že by si někdo vybral takový život dobrovolně, není asi velmi pravděpodobné.



Vnější svoboda člověka se odvíjí od vnitřní svobody jeho ducha. Pokud je člověk duchovně nesvobodný, pokud utiskuje svého ducha tím, že ignoruje jeho touhu po duchovních Výšinách, pokud neusiluje o duchovní hodnoty a o život v souladu s nimi, za takovéhoto stavu vlastního duchovního zotročení člověka nutně stíhá zotročení hmotné, a to v nejrůznějších formách a podobách.



Jiným způsobem podléhá hmotnému otroctví chudák a nuzný a jiným způsobem zase majetný a bohatý. Pouze ten, kdo nastoupil cestu ke svobodě ducha, pouze ten se ocitá na cestě osvobození se od otroctví hmoty a hmotných potřeb.



Jak se k tomu ale postavit čistě prakticky? Jak to uvést do každodenního života?



Není to tak složité. Člověk musí změnit pouze úhel pohledu. Pokud totiž do té doby žil zde na zemi tak, že byly pro něj prvořadé hlavně materiální a hmotné zájmy, měly by se pro něj stát prvořadými především zájmy jeho ducha. Zájmy vzestupu jeho ducha, spočívající v preferování duchovních hodnot a v poznávání duchovních pravd.



Takový člověk bude mít samozřejmě i své hmotné potřeby tak, jako dosud, ale nebudou tak jako doposud pro něj vším. Jejich naplňování se nestane středobodem jeho života, ale pouze prostředkem k tomu, aby měl zajištěny základní potřeby a mohl se duchovně rozvíjet.



Tímto způsobem však nečekaně odpadne mnoho věcí, které ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme, ale za nimiž se pachtí lidé zaměření pouze na hmotu, protože si myslí, že bez naplňování množství, dokonce až nesmyslných potřeb by nebyl jejich život takový plný a kvalitní.



Ale byť by i získali všechny poklady světa, zůstanou vnitřně prázdnými a nenaplněnými, protože prázdnotu jejich duše nedokáže zaplnit nic, co je hmotné.



Kdo však opravdu vážně vykročí na cestu vlastního duchovního vzestupu, ten kupodivu začne velmi rychle získávat vše, co z materiálního hlediska potřebuje ke svému plnohodnotnému životu, protože jeho snaha o duchovní hodnoty mu umožní rozpoznávat, co je pro něj z hmotného hlediska opravdu potřebné a co je již nadstandard a zbytečný přepych, bez kterého se dá docela klidně obejít. Člověk prostě odmítne být otrokem svých vlastních potřeb.



A takový nenáročný přístup k životu bez přehnaných potřeb mu následně daruje svobodu, kterou mnozí lidé dnešní doby nemají, protože podlehli konzumnímu způsobu života a dali si namluvit, že potřebují ke svému životu množství věcí, které jim ve skutečnosti nejsou vůbec třeba.



Vedle jiných duchovních ctností, o které duchovní člověk automaticky usiluje jsou totiž skromnost, jako i nenáročnost v potřebách také duchovními ctnostmi, jejichž získání může darovat člověku dnešní doby tak výraznou míru osobní svobody, o jaké současní otroci hmoty nemají ani jen tušení. A to při respektování všech základních, ale zbytečně nepřemrštěných potřeb dnešního moderního člověka.



http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?