Lidská společnost XIII. Lze překonat současný světový systém?

Ti, kteří více přemýšlejí o životě a jeho smyslu, dospěli již k tomu, že vidí zkázonosnost celého nastoupeného směru lidské společnosti, uvědomují si jeho zhoubnost a nesmyslnost, ba dokonce jsou schopni vyjmenovat většinu ze syndromů, které to vše způsobují. Přesto však jako řešení tohoto stavu mají před sebou jen varianty, které je možné nazvat variantami utopickými, neboť tyto jsou povětšinou vystavěny na dobrovolné změně zmíněných mas, na jejich celospolečenském směřování k vyšším životním cílům.

V prožívání tohoto rozporu cítí se být osamělými a ve své osamělosti nicotnými proti mocnému konzumnímu systému. Nemožnost něco učinit spojuje tak dnes většinu těchto lidí skrze jejich myšlenky, a v tomto spojení, aniž by si to tito lidé uvědomovali, jsou také i oni sami živiteli myšlenkových forem destrukčního druhu, jejichž výsledkem jsou pak povětšinou fatalistické představy o konspiračních teoriích - pro většinu lidí neznámých tajných společenství - o temném vlivu nejrozličnějších zasvěcenců zla a ještě mnoho dalšího.

Výsledkem takovýchto myšlenkových proudů, vycházejících od lidí, kteří si uvědomují nesmyslnost počínání většiny lidstva, pak ale není občerstvení dodávající vzpruhu a naději, nýbrž žel, jen zmatenost, nedůvěra, beznaděj a zoufalství.

Tento stav je pak ale zároveň u některých vyvažován zvláštní osobní pýchou, vystavěnou na domnění toho, že když už nic více, tak alespoň na rozdíl od druhých oni sami jsou na stopě tomuto zlu, protože "vědí o skrytých plánech konspirátorů". Spolu s šimravým mrazením v zádech ukájí se tak tito lidé vědomím, že přes všechnu nemožnost něco na běhu světa změnit platí oproti ostatním lidem za něco více již tím, že oni jsou obeznámenými o tom, jak moc a proč je vše špatné.

Co ale právě toto vědomí vytváří v myšlenkovém světě, nedohlíží tito "vědoucí" ani trochu. Je to šiřitelství beznaděje ve velkém. Beznaděje, která je v myšlenkovém světě až příliš blízkou celkovému psychickému zhroucení, beznaděje, která vede k destrukci vnitřních duchovních sil, a která mimo jiné posiluje u mnoha labilních lidí depresivní myšlenky, ba dokonce myšlenky toho nejhoršího druhu, myšlenky na dobrovolný odchod z tohoto světa.

Tito "vědoucí" pesimisté jsou tak, aniž by si to snad oni sami uvědomovali, stejnými, ba dokonce ještě i horšími šiřiteli destrukčních myšlenkových forem než jimi opovrhované masy povrchních lidí. Slouží tím stávajícímu systému ještě více než miliony ostatních lidí, a to i přesto, že jejich práce není na první pohled viditelnou a hmatatelnou na rozdíl od z jejich pohledu zdánlivě více škodících naivních konzumentů.

To vše je ale stejně tak bezdůvodné jako současně zbytečné.

Duchovní pozitivní síla člověka je nezničitelnou energií, pokud on sám ve svém nitru nepřipustí svoji slabost, a pokud současně přirozeně respektuje zákonitosti Stvoření, které vedou ve správném užívání jedině k rozvoji člověka, ke stále většímu růstu jeho duchovního základu, a to vše zcela nezávisle od působení vnějších, dokonce i nepřímých vlivů společnosti.

Čistota, Spravedlnost a Láska jsou těmi nejdůležitějšími podpůrnými činiteli v duchovním působení každého z nás.

Rozvíjení těchto pojmů ve svém životě vede tak při opravdovosti každého člověka nutně stále kupředu, až nakonec i on sám pozná, kde je největší slabina dnešního systému. Slabina, na níž se tak nakonec tento systém zhroutí, jakkoliv se ještě v těchto chvílích jeví jako kolos, nevyšinutelný ze svých předpřipravených kolejí.

Tato slabina leží nad neviditelnou hranicí zdejšího světa, tedy v úrovních kroužících nad zdejší hmotou. Dnešní lidská společnost svým úsilím jeví se v celém ostatním díle Stvoření jako nepřátelská a škodící. Směr, který je nastaven materiální konzumní společností zde na Zemi, je momentálně směrem jdoucím proti působení přírodních - bytostných sil v celém vesmíru. Současná společnost tak stojí proti něžnému a jinému působení elfů a květinových vil, skřítků a dévů, jimž drancováním přírody způsobuje bolest stejně jako všem zvířatům. V jednom směru však stojí lidská společnost zároveň vždy i proti nepředstavitelně obrovitým silám živlů. Současně s tím stojí tedy lidstvo také proti všem duchovním a praduchovním bojovníkům, zůstávajícím v blízkosti Země, zachvívajícím se silně a neochvějně v Boží Vůli. O tuto Vůli, zformovanou do Zákonů Stvoření, se také tento systém nakonec nutně úplně rozbije.

Je tedy na každém z lidí, na kterou stranu se on sám za sebe rozhodne postavit. O výsledku střetu, ke kterému nyní vše urychleně spěje, je přitom rozhodnuto.

Vše, co stojí proti Světlu, proti působení Zákonů Stvoření, je předem vyřazeno stranou, jakkoliv se to dnes cítí být ještě pozemsky vlivným a silným. Jedno, zda to jsou jedinci, korporace, spolky či státy a národy. Vše bude roztříděno s jistotou, stejně jako u elektřiny působí vodivé a nevodivé prvky.

Co nedokáže v sobě nést zachvívání, souznějící se Zákony Stvoření, to bude odděleno a vyřazeno jako rušící a škodící. Tlak ze strany živlů - bytostných sil i všech duchovních a praduchovních bytostí je k tomu již v tuto chvíli předchystán.

Co může a má tedy činit člověk jako jedinec v tomto předchystaném střetu stávajícího společenského systému s Vůlí Světla?

Má změnit sebe sama! A to tak, aby stál čistě a spravedlivě ve všech situacích, které mu v jeho životě přichází, aby se na nich učil správně používat svoji duchovní sílu a energii v souladu se Zákony Stvoření. Současně s tím má se učit hledat cestu k přírodním bytostem ve vyciťování toho, jak je pro něho nejlepší souznít s jejich nádhernou službou ve Stvoření.

Co je také velmi důležitým, je to, aby choval v sobě čisté a radostné, posilující myšlenky na druhé lidi, aby byl tedy hotov pomáhat druhým všude, kde to odpovídá jeho vnitřním i vnějším silám.

Také důvěru, vnitřní přesvědčení, spolu s optimistickým radostným naladěním může a má správně nosit v sobě každý z nás. To je to nejprostší a zároveň i to nejcennější, čím můžeme obdarovávat druhé. Ten, kdo potom v nitru cítí, že chce být pro Světlo platným ještě nad výše uvedené, ten spolu s pochopením Pravdy - skutečným věděním o životě, může vykročit na cestu osvěty, šíření tohoto vědění pro další z lidí.

Současný společenský systém má tedy v sobě jednu velikou, a to zásadní, sebezničující slabinu - nestojí na základech souznění s poznáním, které je čerpáno celistvě ze Zákonů Stvoření. Tento systém přijal pro sebe jen několik částí tohoto poznání a na nich vystavěl principy nejideálnějšího pozemského života jako hospodářské soutěže, tedy principy materiálního, tržního společenství.

Zapomněl však na to nejdůležitější, na to, že smyslem existence člověka na Zemi vedle čistého a spravedlivého naplňování principu v hospodaření je nejdůležitější v opakovaných inkarnacích získávání zralosti pro umožnění návratu do duchovní úrovně, v níž teprve bude člověk - lidský duch ve skutečném domově.

Jakkoliv se tedy úsilí současného materiálně tržního systému o získání si absolutistické vlády nad obyvatelstvem Země jeví jako stále více alarmující, čistě usilující duch každého z nás má trvale cestu otevřenou ke skutečnému domovu, k nádherným zahradám ducha ve světlých úrovních vysoko v díle Stvoření.

Skutečný původní smysl života člověka na Zemi, čisté a spravedlivé prožívání s druhými lidmi, je jediným chtěným smyslem bytí člověka z Boží Vůle, která dodala veškeré potřebné budující síly k tomu, aby zdejší vesmír i Země k tomuto účelu mohly vzniknout. Tento smysl bude také na Zemi nyní navrácen s veškerou účastí všech k tomu určených sil, a to jak sil přírodních, tak také i sil duchovních a praduchovních.

Smysl lidského života na Zemi bude navrácen k původnímu záměru - k prožívání, vedoucímu ke zrání a pozitivnímu sílení lidského ducha v jeho každodenním životě. Vše v tom rušivé bude odstraněno silami vysoko přesahujícími možnosti protivenství ze strany jakéhokoliv pozemského státu či společenství lidí.

Zhoubnost současného světového společenského systému lze tedy překonat každým z nás, a to moudrou a vědomou spoluprací se silami působícími v úplném souladu se Zákony Stvoření.

K tomu, aby bylo možné účinně započít toto překonávání dnešního samotného systému, musí být nejprve nalezena pevná půda, o níž se člověk může opřít. Touto pevnou půdou je vědění o životě, vědění o díle Stvoření.

Následujícím dalším stupněm je pak právě spolupráce s přírodními - bytostnými silami, které pracují v souznění se Zákony Stvoření - s Vůlí Světla ve Stvoření. Čím více bude takto stojících lidí, tím rychleji se začne i viditelně hroutit stávající, svobodného lidského ducha nehodný světový systém.

Přesvědčení, pevná vůle, radostná mysl, jsou pro každého z lidí těmi nejsilnějšími, nejlepšími pomocníky pro změnu současného světového uspořádání lidské společnosti.