O životě kolem násKam kráčíš pozemské lidstvo?

Malá úvaha o nepříjemných duchovních souvislostech

Publikováno 18.07.2016 v 16:49 v kategorii Nezařazené, přečteno: 44x

Možná byste nevěřili, ale také duchovní oblasti existují věci, o kterých se raději mlčí. Vždyť nač zbytečně hovořit o nepříjemných věcech a lidi znepokojovat?

Takový postoj se však velmi podobá pštrosu, usilujícího se vyhnout nebezpečí tím, že strčí hlavu do písku.



Jednou z takovýchto věcí je málo populární a drsná skutečnost existence duchovní smrti člověka. Existence definitivního duchovního zničení jeho osobnosti. Jeho vědomého já.



Doba vývoje lidského ducha v tomto stvoření je totiž přesně vymezena. Není tedy nekonečná. Během časově poměrně dlouhého období má každý z nás nakonec dospět k poznání, že pouze dobrovolné podřízení se dokonalé Vůli Nejvyššího, reprezentované duchovními Zákony vloženými do stvoření nám může přinést skutečné štěstí.



V desítkách minulých životů jsme se totiž mohli na vlastní kůži dostatečně intenzivně přesvědčit, že křečovité setrvávání na vlastní vůli, na vlastním chtění a lpění na vlastních názorech a pohledech nám vždy přinášelo jen samé nepříjemnosti, zlo a neštěstí. Tuto zkušenost máme otisknutou hluboko do své duše.



Kdo tedy neprocházel všemi svými předchozími životy slepě, ten už prostě musel poznat, že pouze v podřízení se Vůli Nejvyššího je pro něj skryté pravé štěstí.



A toto zásadní poznání tvoří nezbytný předpoklad pro kvalifikaci každého z nás do nové doby, o níž se v Bibli mluví jako o zaslíbené, tisícileté říši klidu a míru. Příležitost žít v ní však dostane pouze ten, kdo byl schopen vzdát se svých názorů, náhledů a vlastního chtění, a dobrovolně se podřídit Vůli Nejvyššího.



Současná doba představuje jakousi hranici, kdy musí každý z nás udělat velké rozhodnutí. Zásadní rozhodnutí spočívající v tom, zda se podřídí, nebo nepodřídí Vyšší Vůli. A od tohoto jeho rozhodnutí bude pak záviset, zda dostane šanci pokračovat dále ve svém duchovním vývoji ve stvoření, nebo zda ji nedostane, protože se dosud vůbec nic nenaučil a ani se naučit nechce.



Proto ti, kteří svou šanci nechtějí promarnit, by si měli už konečně uvědomit velkou nedostatečnost, spočívající v prosazování své vlastní, lidské vůle. Nedostatečnost setrvávání na vlastních názorech a představách, znemožňujících vnímat realitu bytí v její skutečných, vyšších souvislostech.



Ne nadarmo nám totiž bylo již před 2000 lety řečeno: „Buď vůle Tvá! Jako v nebi, tak i na zemi!“ Tato slova neměli sloužit pouze jako odříkávání při modlitbě. Znamenají mnohem více. Byl nám nimi ukázán určitý ideál, o jehož realizaci jsme se měli usilovat. Ten ideál spočívá v poznání a naplňování Vůle Nejvyššího. Spočívá v dobrovolném zřeknutí se vlastní vůle a dobrovolném podrobeni se Vůli Stvořitele. Pokud tak totiž lidé učiní, pak bude i na zemi tak, jako v nebi. Tak jako v nebi, kde vládne Vůle Pána, kterou všichni bezvýhradně dodržují, protože vědí, že právě její dodržování jim přináší štěstí.



Kdo však toto odmítá, komu je v dnešní době přednější jeho vlastní vůle, jeho vlastní názory a domněnky, tomu pravděpodobně již není pomoci. Nechce totiž pochopit, že tím nejdůležitějším v jeho bytí je nutnost podřízení se Vůli Nejvyššího, aby tímto způsobem mohlo konečně také k němu samotnému přijít skutečné a pravé štěstí, a aby našel mír vlastní duše, po kterém podvědomě každý z nás touží.



http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?