Přitažlivost zlého a šeď dobra

Člověk dnešní doby ale v tomto směru nehledá a nesnaží se pochopit, o co tady jde. Naopak, snaží se hlukem, hudbou, zábavou a všemožnými jinými věcmi přehlušit toto tiché vnitřní vyciťování. Ono ale vždy znovu a znovu vyplouvá na povrch a nedovoluje lidem být plně šťastnými.

Problém totiž spočívá v tom, že prožívání pravého lidského štěstí je navázáno na princip dobra. Pouze úsilí o dobro přináší štěstí! Štěstí, trvalé a skutečné, které nelze zaměňovat za to krátkodobé, nestálé, těkavé a vratké, které nabízí přitažlivost zla.

To je první velmi důležitá věc, kterou si musíme uvědomit. A ne jen uvědomit, ale vyvodit z ní i reálné důsledky pro svůj vlastní život. Neboť náš život bude do takové míry kvalitní a šťastný, do jaké míry budeme schopni zachovávat princip dobra ve všem, co činíme. A naopak, náš život bude nekvalitní a nešťastný do takové míry, do jaké míry budeme upadat do nejrozličnějších, nejednou i velmi přitažlivých forem zla a tím se vzdalovat od principu dobra.

Druhou důležitou věcí je skutečnost, že pouze dobro jako takové zaručuje nikdy nekončící a trvalý vývoj. Naopak zlo má svou hranici, kterou je sebezničení. Takto dokonale a moudře je to zařízeno v zákonech univerza, v nichž může přetrvat a trvale se vyvíjet pouze dobro a v nichž naopak musí nakonec zlo zahubit samo sebe. Neboť zlo není prvkem konstruktivním a budujícím, ale prvkem destruktivním a tedy k destrukci směřujícím. Zlo se proto může rozvíjet a bujet jen po určitou hranici.

Z tohoto úhlu pohledu se nyní zkusme podívat na naši civilizaci. Na současný způsob myšlení a jednání lidí, který je vzhledem k přírodním a ekologickým limitům naší planety trvale neudržitelným. Jinými slovy řečeno, naše civilizace nemůže trvale kráčet tou cestou, kterou kráčí dnes, protože tento způsob myšlení a jednání lidí není schopna zem snést. Od zahájení průmyslové revoluce v 19. století a nástupu takzvaného moderního věku jsme totiž za pár desítek let zničily naši planetu víc, než všichni naši předkové, žijící na ní dosud. A to je už opravdu co říct.

Pokud se proto současné chybné myšlení a jednání lidí, zaměřené na hmotu a konzum nezmění, dříve, nebo později musí dojít ke všeobecnému kolapsu, protože cesta zla, ať už je jakkoli přitažlivá a zahalená do jakéhokoliv zdánlivého dobra, prospěchu a modernosti, již z povahy věci samotné nevyhnutelně směřuje ke kolapsu.

Kdo nechce nebo není schopen vidět blížící se příznaky tohoto dění, ať už jde o množící se přírodní anomálie, vysokou míru znečištění prostředí, nebo nakonec i rozklad a destrukci mezilidských vztahů, ten je opravdu slepý. Náš svět kráčí do záhuby a nevyhnutelně je s tím třeba něco dělat, dokud nebude pozdě.

Náš svět kráčí cestami zla, cestami ztráty všech vyšších a ušlechtilejších hodnot a to, co nás čeká, pokud tuto cestu neopustíme si můžeme přiblížit následujícím příkladem:

Když děláte diagnostiku počítače antivirovým programem stává se, že najde virus. Jako první možnost bývá léčení napadeného souboru. Pokud se soubor úspěšně vyléčit nepodaří, druhou možností je jeho smazání.

No a nějak takto obdobně to probíhá i v našem univerzu. I v jeho obrovském celku se objevil "virus" v podobě příklonu ke zlému a nesprávnému. V podobě příklonu k materialismu, nespravedlnosti, nelidskosti, chamtivosti, bezohlednosti, podvodu, lži, zvrhlosti, zvrácenosti a tak dále, a tak dále.

Nejdříve byla spuštěna funkce s názvem "léčení". Oním léčením bylo poskytnutí velkého časového prostoru k tomu, aby lidstvo v prožívání důsledků principu zla, jakými jsou války, bída a utrpení toho nejrozmanitějšího druhu poznalo na vlastní kůži neudržitelnost způsobu myšlení a přístupu k životu, kteří jsme si zvolili.

Pokud ale tento časový prostor nebude správně využit, pokud lidstvo nedospěje k poznání svého nesprávného jednání, pokud tedy "léčení" nebude úspěšné, přichází nezbytné na řadu druhá funkce s názvem "vymazání". Vymazání škodlivého "viru" zla z tohoto krásného stvoření. Zla, které z něj prostřednictvím lidí udělalo chlév.

A tak tedy budou muset být "vymazání" a zničení všichni ti, kteří podlehli, věřili a klaněli se zlu ve všech jeho přitažlivých, lákavých a zajímavých podobách. Budou muset být "vymazání", jako škůdci, kterým se tak definitivně vezme možnost dále otravovat život kolem sebe. Dojde k tomu prostřednictvím samočinně fungujících Zákonů ve stvoření, reprezentujících dokonalost a Spravedlnost jejich Tvůrce, konkrétně prostřednictvím Zákona zpětného účinku.

Dejme si proto pozor, abychom ve chvíli, až nastane čas, nebyly přerostlí "virem" zla, protože účinky dokonalých Zákonů universa tlačí světové dění k osudové klávesnici "delete".

Nicméně kdyby v lidstvu došlo k radikálnímu obratu, ke snaze o všeobecné pochopení nesmírného významu univerzálních Zákonitostí, Zákonitostí dobra, cti, spravedlnosti, lidskosti, ušlechtilosti a duchovnosti a o jejich realizaci v každodenním životě, jednoduše řečeno k příklonu k dobru v celosvětovém měřítku, pak by nemuselo k žádné katastrofě vůbec dojít.

A pokud by k ní i vinou lidí nakonec došlo, i naše vlastní, osobní změna k lepšímu má nesmírný význam. Může totiž aspoň do určité míry přispět k eliminování příchozích, negativních důsledků.

Vskutku tedy velmi záleží na osobní snaze a osobním postoji každého jednotlivého člověka. Tím můžeme totiž svou vlastní měrou přispět buď k pádu a zhroucení tohoto světa, nebo naopak, k jeho záchraně.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.