O životě kolem násKam kráčíš pozemské lidstvo?

Svoboda

Publikováno 06.06.2014 v 10:52 v kategorii Nezařazené, přečteno: 124x

Pojem svoboda v lidech vyvolává plno představ. Často bývá spojována s nějakým zápasem. Umíme si představit zápas národa nebo jednotlivce za svobodu. Za těmito slovními spojeními však cítíme, že se jedná prvotně o svobodu na úrovni hmotného světa, o nějaký druh fyzického otroctví. Máme opravdu veliké štěstí, že žijeme v době a ve státě, kde jsme si svobodu na této úrovni již dokázali vybojovat. Ale jak vypadá svoboda na úrovních jemnějších?
Jedním ze základních Božích zákonů působících ve Stvoření je svobodná volba každého jednotlivce. Bůh nás tedy obdaroval tímto krásným darem, a je teď na nás, jak s ním dokážeme zacházet.

Někdy jsme okolnostmi svázáni a sešněrováni natolik, že se nám zdá, jako by možnost svobodné volby v rozhodování, třeba jen v běžných situacích, pro nás snad ani neplatila. Jenomže málokdy si dokážeme připustit, že tento stav si vytváříme sami. Situace, které prožíváme, jsme si nějakým způsobem sami připravili, je to důsledek našich předchozích činů. Už jenom toto uvědomění je velikým krokem kupředu. Dalším krokem je pokus podívat se na svou situaci pohledem z druhé strany. Z místa, odkud cítíme svazující pouto. Je-li to například od jiné osoby, může pomoci uvědomění, že ona osoba je jen člověk, který to zkrátka jinak neumí, člověk, který dělá tak jako každý v životě chyby, a navíc nikdy neznáme ono hluboké pozadí, které obě strany do dané situace přivedlo. Následuje odpuštění ve třech rovinách. Odpuštění člověku, od kterého cítíme, že nám působil bolest, odpuštění sobě samému, že jsme to tak dopustili, a i prosba o odpuštění, jestliže jsme my někomu v této souvislosti ublížili. To vše v životě současném, ale i v životech minulých, v myšlenkách, slovech a skutcích, na všech úrovních bytí člověka.

Díky těmto zdánlivě drobným krůčkům zcela nenápadně a pozvolna změníme své chování, a tím i energetické vyzařování. Každá akce vyvolává odpovídající reakci, a tak se nutně změní i energie vyzařovaná druhou stranou. Nastolením svobody uvnitř sebe ji nabídneme i svému okolí. Ostrost hran se otupí, pouto nesvobody se uvolní.

Do těchto složitých vztahových situací se člověk dostal často vlivem karmických zauzlení, které mají svůj původ v minulosti. O zlých příbězích prokletí, která svazují a omezují člověka a někdy celý jeho rod, bylo napsáno mnoho knih a slyšel je snad každý. Je to zlá energie z minulosti. Méně se už ví, že pocit nesvobody může vyvolat i neuvážený zavazující slib. Slib mezi přáteli, členy rodiny, milenci, slib daný v těžké hodině nebo třeba v okamžicích umírání, slib věčné lásky až za hrob a na věky věků může mít takovou sílu, že přetrvá do dalších životů. Lidé se pak znovu narodí a podvědomě hnáni hledají partnera, se kterým jsou svázáni slibem. Může se stát, že ho nikdy nenaleznou, nebo že jeden mezitím klesl hluboko ve své lidskosti dolů a usiluje o to stáhnout k sobě i druhého, jenž je k němu připoután slibem, či se také stává, že se takoví lidé spolu potkají v rodině jako rodič a dítě a nedokážou si navzájem dát svobodu, aby mohli jít každý svou cestou.

Ať už je příčina jakákoli, není potřeba po ní pátrat. Současný život se situacemi, do kterých se dostáváme, nám vždycky nabízí možnost rozpletení takovéto karmické smyčky. Životní situace nás každým okamžikem navádějí kudy a jak dál. Je krásným uměním a vlastně i úkolem života umět v těchto drobných každodenních událostech číst. Opravdová láska nepotřebuje sliby, opravdová láska je svobodná, vychází z čistoty ducha, z jeho čisté touhy a chtění.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?