O životě kolem násKam kráčíš pozemské lidstvo?

Úvaha – Máme ještě dostatek sil?

Publikováno 29.03.2018 v 19:52 v kategorii Nezařazené, přečteno: 24x

Tento text má být krátkou úvahou nad postojem lidí k současné situaci a zamyšlení se nad tím, co říkají a jak reagují na současnost z jejich pohledu. Zdá se, že to nemá nic společného s naším životem, a přece jaksi to ve mně rezonuje, zda i já nemám malou šanci pomoci, nebo zda i já nemám na tom, jak lidé dnes uvažují, svůj podíl viny.
Vyslechl jsem si myšlenky člověka, který jistě není národním průměrem v názoru na život, ale velmi mě zaujalo, jak s určitostí hovořil o nastávající katastrofě, která musí smést z povrchu zemského nejméně polovinu lidstva, protože je tolik zla, které on spolu se svojí rodinou pociťuje, že takového stavu nepamatuje. Ptal jsem se jej na možnosti nápravy a na způsob, jak věci řešit, ale on stále opakoval, že je to naprosto nemožné, že není, kdo by s tím začal, že pokud jsou lidé hladoví, žízniví, bez peněz, vedle lidí majetných, není, kdo by byl schopen všechny přesvědčit, že přece existuje řešení ke změně, a jak asi nastane.

Tento pán si neumí ani jen představit, kdo je schopen učinit takovou změnu, jestliže jsou všichni zkorumpovaní a každý klame každého, ať je to politik nebo žebrák.

V otázce víry je tak vysloveně vlažným věřícím, a jestli vůbec, tak spíše z vypočítavosti, ale v hloubi duše nevěří naprosto v nic.

Chtěl jsem mu vyprávět o Bohu, ale přiznám se, zamrzl mi úsměv na rtech a nevyšlo ze mě ani slovo, jen jsem koktal o Universální síle, protože jsem vůbec nevěděl, co mu mám říci a kde mám začít.

A zde je ten bod, o nějž se chci s Vámi podělit, o postřeh, který ve mně vzešel. Uvědomil jsem si velikou pravdu, že nemůžeme tyto lidi učit přímo poznání o Bohu, ale jedině láskou ve vztahu k nim. Jsou již natolik vzdáleni a zlomeni, že nevěří v nic a v nikoho. Uvědomil jsem si, proč Ježíš nikdy nechtěl, aby se o Něm vyprávělo, a proč i Abd-ru-shin žádal od těch, kteří poznali vysoké duchovní hodnoty v Jeho Poselství, aby o Něm samém mlčeli, a tím umožnili davu, aby Jeho původ hledali sami od sebe.

Potom mě napadla další myšlenka, jak já si vlastně stojím v očích Pána, když tento neznámý člověk nepozná z mého chování, vyprávění, myšlení i způsobu života, že jsem jiný?

Přece Ježíš jasně pravil "Podle skutků poznáte je...", a tento člověk nic nepoznal, a já jenom v koutku duše smím doufat, že snad možná něco postřehl, ale navenek nedal znát ničeho, co by svědčilo o tom, že snad bude o věci přemýšlet.

Pokud je to tedy tak, jak jsem to vyjádřil, tak je to se mnou velmi zlé.

Znám Pravdu, čtu Pravdu, snažím se ji prožívat, ale nesvítím ji ze sebe tak, jak to po mně právě ona Pravda žádá.

Toto byl jenom jeden člověk z davu, a já se dovídám, kolik je již nás, kteří se hlásíme k Poselství, a nikde to není vidět. Zatím se totiž nenašel opravdový bojovník za Světlo, který má možnosti světa a stojí jako maják, jako světlo pro hledající.

Kolem každého člověka, který si říká hledající, je stínidlo, které obírá každé světlo o sílu, a každý, kdo se hlásí k Poselství, je vlastně jenom slabá rostlinka, která se ohýbá pod tíhou světa.

Proto píši tuto úvahu, abych pomohl vzbudit se duchu, který bude bojovat jako Lev, a protože Boží Zákony jsou nezlomitelné, bude mu přitékat síla nevídaného rozměru a stane se vzorem a šípem slovenského, moravského a českého národa k obrodě všech toužících po Pravdě a Spravedlnosti.

Myslím si, že by bylo vhodné poprosit Pána, aby se tak stalo, aby se našel duch, hodný tohoto pojmenování, a aby jeho čistota a světlost spolu s bojovností za Pravdu zářila před námi všemi.

Kéž se tak stane.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?