Vražda na kříži nebyla spasením

Vražda nevinného člověka však byla, je a vždy bude proti lidským zákonům, stejně jako i proti Zákonům tohoto Stvoření. Bez výjimky! Bude vždy proti Vůli Nejvyššího, který kdysi přece jednoznačně prohlásil: Nezabiješ! A skutečně ten, kdo je Zákon sám, skutečně ten, kdo je Láska, Dobrota a Milosrdenství, ten, kdo je dárcem, ochráncem a udržovatelem života, skutečně ten by jedinou možnost spásy lidstva viděl v nutnosti surové vraždy vlastního Syna?

Stvořitelem bylo jasně řečeno: Nezabiješ!

Žádná násilná smrt, způsobená rukou jiného člověka, nenese v sobě nic pozitivního. Kdo se tedy ve své povrchnosti a bez vlastního hlubšího zamyšlení nad pokřivenými naukami přiklání k vykonstruované teorii o nutné oběti Ježíše na kříži, ten se jednoduše rouhá do tváře Tvůrci všehomíra, který je přece … Láska, a který by právě z tohoto důvodu nikdy nic podobného nevyžadoval.

Všichni myslící a především zdravě cítící lidé musí totiž vědět, že Kristus nepřišel na Zemi proto, aby byl zavražděn na kříži. Vzpamatujme se konečně z tohoto omylu! Vraždou, tedy něčím stojícím proti Zákonům Nejvyššího, přece nemůže být svět spasen!

Všechna spása spočívala a doposud spočívá jen a jen v přinesení Slova Pravdy. V přinesení čisté nauky, která má být pro lidi praktickým návodem jak žít, myslet, hovořit a jednat. Budou-li se jí lidé držet, stanou se šťastnými již na Zemi a jejich štěstí bude pokračovat i dále po odložení pozemského těla.

Spása spočívá jedině v našem osobním očištění se ode všeho nesprávného a zlého. My sami svým vlastním úsilím musíme "vybělit svá roucha" a stát se čistými. My sami musíme pevným chtěním k dobru odčinit všechny své předcházející viny. Jen my sami musíme vyrovnat všechny své účty "až do posledního halíře".

Ano, jistěže bez milosti Nejvyššího bychom toho nebyli schopni. Avšak tato veliká milost spočívala v přinesení čisté nauky jako ukazatele jediné správné cesty, kterou se má a musí ubírat naše dobré chtění, pokud opravdu toužíme dospět ke spáse.

A protože lidstvo vlastním mudrováním ztratilo tuto pravou a přímou cestu ke spáse, z nesmírné milosti Nejvyššího směl před dvěma tisíciletími přijít na Zemi Jeho Syn a přinést lidstvu ono ztracené Poznání, ukazující lidem jak cítit, myslet, jednat a hovořit, abychom zde na Zemi mohli opět kráčet vzhůru, směrem ke Světlu. V přinesení Slova Pravdy tedy spočívá jádro a samotná podstata velikého spasitelského díla Ježíše Krista.

Protože však tehdejší vysocí starozákonní představitelé viděli v Jeho osobě "konkurenta", k němuž se s důvěrou obracely celé zástupy, začali se bát o svoji moc a vliv nad davy, cítili se sami ohroženi, hledali, až nakonec našli "ideální řešení" celého problému, jímž bylo fyzické odstranění pro ně nebezpečného hlasatele Slova Pravdy.

Zmíněný čin tak nebyl Božím plánem! On, který je Láska, přece nemůže mít ve svých plánech vraždu! To je něco zcela absurdního.

Právě naopak! Tento čin byl vzpourou proti Bohu! Byl snahou navždy umlčet Pravdu, která se v temnotách této Země začínala ústy Syna Nejvyššího až příliš nebezpečně šířit.

Takový je skutečný stav věci bez mylných a účelově pokřivených výkladů. Je skutečně ten nejvyšší čas, abychom ve své povrchnosti a mělkosti myšlení přestali již konečně považovat nelidskou vraždu Syna Božího na kříži za vrcholné dílo spásy. Rouháme se tím Tvůrci, který je Láska, a z lidské surovosti a nízkosti, která byla něčeho takového schopná, činíme ve vlastní pokřivenosti myšlení něco velikého. Něco, co podle lidského mínění tvořilo nevyhnutelnou součást "vykupitelského díla" Vyslance Světla zde na Zemi.