Nezařazené

Co by snad bez Hjalfdara nemohli dokázat, toho dosahovali nyní věrnou odevzdaností své vlastní osobnosti. A v tom byl okamžik působení pro veškerý lidský rod! Beze slov byly vykonány krátkým, téměř jen tušeným pohnutím vůle veliké činy, které se duchovně a jemnohmotně projevily tak silně, že pozemsky jako své poslední výběžky musely přinést poslední důkazy ve vhodném projevu. "Vzpomínáte si ještě, jak jsme v pralese vysvobodili duchovní zárodky… Celý článek ›

Duch člověka je jiskra nesmrtelnosti, která se skrývá v každém z nás. Ale pozor! Tato jiskra je pouze potenciálem nesmrtelnosti! Pouze možností jejího rozvinutí, což znamená, že pokud v sobě tento potenciál plně neaktivujeme a nerealizujeme, zahrabeme to nejcennější, co máme. Promrháme totiž svou šanci na dosažení nesmrtelnosti ducha tím, že svůj život promarníme honbou za věcmi druhořadými a podružnými. Za věcmi hmotnými. Odkud se ale vzal v člověku… Celý článek ›

Další příběh ze života a působení připravovatele cesty Hjalfdara v předhistorické době: … Hjalfdar slyšel hlas za hlasem. Celé dny i noci tento vnitřní hlas v něm často duníval jako mocný hlas hromu a jako tón zvonů. "Stále více šíří se hutnost nad hmotností. Lidský duch dneška je jiný než lidský duch pozdějších dob. Ve vzdálenosti od Božího světla je takové ochlazení a zhutnění, jaké potřebuje překonat lidský duch ke svému vývoji. Může jej… Celý článek ›

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý. A jedním z nich je například to, že lidé, kteří svým bezohledným jednáním způsobují jiným zlo se zároveň často staví do role humanistů a dobrodinců. Vždy ale řeší jenom důsledky a nikdy se nezaměří na samotnou podstatu problému. To by totiž znamenalo nutnou změnu chování jich samotných, což dosud nikdo z těchto takzvaných… Celý článek ›

Jednou byla celá vesnice udivena vzdáleným hromobitím bouře, která zuřila nad nedalekým pobřežím. Nikdo nechápal, jak taková bouře mohla tak rychle vzniknout, když ještě chvíli před tím nic nenasvědčovalo, že by slunný den mohl být něčím narušen. Yorick byl tou dobou mimo vesnici, když zaslechl divoký ryk živlů. Udiven vyběhl na nejbližší kopec a nad pobřežím uviděl temná mračna, seskupená na poměrně malém okruhu kolem jednoho místa. "Musím se… Celý článek ›

Absolutně nic v přírodě se neděje samo od sebe! Vše v ní je dokonale řízené! No a inteligence, která to řídí byla starověkými národy, ať již Slovany, Germány, Řeky, nebo Římany personifikována a zosobněná do podoby "bohů", jejichž uctívali. Každý z nich měl na starosti celkem konkrétní druh přírodního dění, přičemž dávné národy tuto inteligenci opravdu reálně vnímali a dokázali s ní také komunikovat. Zmíněná inteligence stojí ve službách… Celý článek ›

Thór Yorickovi ukázal: "Pohleď, toto je Valhalla z vašich bájí. Je ale jiná, než jste si představovali. Je to sídlo nás, bytostných vládců, avšak lidé tam běžně přístup nemají. Pouze ve výjimečných příležitostech, kdy je třeba vypravit dolů na Zemi člověka, jenž na sebe vzal nějaké zcela mimořádné poslání, se mu na jistou dobu otevřou brány, ale trvale tu nežije žádný z lidí. Sféry bytostných nejsou pro lidi domovem. Nyní pojď dále." Minuli… Celý článek ›

Lidé se točí stále jenom dokola, protože se slepě upoutali pouze na hmotné. Jejich zásadní hodnotový omyl se všude kolem nich projevuje hromadícím se bahnem nemorálnosti bezcharakternosti a bezohlednosti. Ale oni jsou slepí a hluší! Nechtějí vidět hlubokou mravní a lidskou devastaci společnosti, ke které přispívají také oni sami svou vlastní honbou za falešnými hodnotami. Ti bohatí přispívají bohatě a ti chudší méně. Každý sám podle svých možností… Celý článek ›

Yorick, znejistělý Thórovým přísným a nahněvaným vzezřením, zopakoval svou otázku. Thórovi se zablesklo v očích a hlasem hněvivým jako divoká bouře udeřil na Yoricka. "Já nejsem tvůj sluha, pošetilý človíčku! Nebudu za tebe řešit starosti, do kterých jsi se dostal ty sám, tím, že jsi neudržel svůj hněv na uzdě! A neopovažuj se ještě někdy mým jménem na někoho svolávat zkázu! Svým konáním jsi dokázal, že nejsi ani o píď lepší než ti dva!… Celý článek ›

Jaká byla duchovnost našich slovanských předků před příchodem Cyrila a Metoděje? Je opravdu jen nějakými bájemi to, v co věřili, co uctívali a co považovali za realitu? Kdo byli ve skutečnosti jejich takzvaní "bohové"? Všem nám je jasné, že lidé v minulosti žili v úplně jiném vztahu k přírodě, jako my dnes. Můžeme to vidět třeba na životě našich předků před sto lety. A to samozřejmě již ani nemluvě o lidech před více než tisíc lety, tedy v… Celý článek ›